KDO JE TADY ŘEDITEL? LARS TRIER.

Recenze Petra Marka pro Cinpeur 2007

Lars Trier doslovně pojmenoval své téma názvem někdejšího manifestu. Jsou jím pravidla a ochota podřídit se jim. Od pravidel základně etických, přes aktuálně společenská až po pravidla vyprávění. Jeho dlouholetá performance v oblasti audiovize je rozpravou o "slušném chování autora". K tomu je zapotřebí pojmenovat Řád a vymezit se proti němu. Být mimo-řádný, a to za každou cenu (třeba Zlatý glóbus).
Lars Trier je zároveň sadista. Alespoň takový je jeho přístup k filmu, jeho hrdinům (především hrdinkám) a divákovi. Vyprávění, hrdinku i diváka je potřeba znásilnit a poté se ptát, zdali svinstvo, kterého jsme se dopustili, nemohlo být třeba k dobru. Za hranicí se ocitnul především ve svých melodramatických filmech pro holky (Prolomit vlny a Tanec v temnotách), hrajících (alespoň v rovině divácké empatie ne-ironické části publika) na masochistickou strunu. Tyto neodpustitelné "tragikomedie pro chytré" a "tragédie pro citlivé" za vědomého použití prvků kýče logicky zastínily jeho podstatnější díla jako Idioti, Epidemie či Království (přičemž totéž je i zde přítomno, jen hromosvodem není miloučké "děvčátko se sirkami", výpověď je širší a ironie, vyprávěcí násilí a kýč vyváženější). Proto také mé velké očekávání "oddychové" novinky, "lehké komedie", která by mohla opět rehabilitovat to, co zaznělo dokonale naposledy v Idiotech a Království. Už trailer filmu "Kdo je tady ředitel?" (v originále s mnohotučnějším sebe-ironickým titulem "Ředitel toho všeho", pojednávajícím i Trierovi autorství), který dokonale paroduje princip upoutávky na "srandovní" film a užívá k tomu těch nejprimitivnějších metod (střih ze scény orálního sexu na troubícího slona) mě v očekávání utvrdil: tentokrát to bude víc hra než trest. K tomu přispěla i informace o skryté interaktivitě filmu, který má obsahovat mimo samotný děj navíc divácký test! Otázka zbývala - o čem to tedy bude? A ukázalo se: podobně jako Alain Resnais ve svých "nezávazných komediích" z posledních dvaceti let, nad kterými vznešení obdivovatelé jeho vážných klasických děl ohrnují nos, pojednává tatáž silná témata, jen jednoduše v odlehčenějším duchu, tak i Trier si zůstává obsahově věrný. Stále je tu problém společenských pravidel a jak jim nepodlehnout tváří v tvář nesmyslnému, ale o to zdánlivě silnějšímu dilematu. Tentokrát uprostřed pitoreskní malé dánské počítačové firmy. Plus opět téma ovládání/autorství v postavě "Ředitele toho všeho" i v přímých Trierových vstupech do vyprávění. Způsob, který je mi velmi blízký, neboť podobně cíleně "primitivně" například traktuje autora-postavu v našich zeměpisných šířkách kupříkladu Petr Marek, přičemž u Triera je to samozřejmě podpořeno jeho druhou oficiální "kýčovitě-artovou" melodramatickou polohou. Čili parodie autorství přímo v rámci díla. Trailer začíná titulkem "Lars von Trier udělal komedii!!!" s podkresem nejstupidnějšího zvukového efektu "bude švanda". A kde se tedy zde nachází ona sadistická tvář Trierova stylu? Je ve formě. A ta je opravdu bezmála nesnesitelná. To, čeho dosahoval od Království díky ruční kameře a anti-návaznému střihu, čili stálého vyrušování diváka, nyní dovedl do dokonalé hrůzy za použití stativu v kombinaci se vším ostatním co dříve, obohaceným o opravdu nehezké a nesmyslné kompozice. Vlastně se mu zdařilo opět zparodovat to, na co už jsme si u něj zvykli. A je to mnohem horší. Jednoduše - obrazová stránka je opravdu nehezká. A tím nám Trier opět dává odpověď na otázku v titulu filmu. Znovu se mu zdařilo mimo-řádné dílo. A v některých oblastech, zejména v té kinematografické, to už ani není legrace. Vyjma tedy tradičně výborných, spontánních herců a scénáře s kvalitními situacemi a smyslem pro jemnou pitomost, je na zpracování (opravdu dobrého) tématu nejpříjemnější to, že to není nový "krásně dojemný" film vznešeného Larse VON Triera. Trier zde svou šlechtickou předložku naštěstí vyměnil za to, že stále zůstává s úsměvem mimo. Lars UFON Trier.