Další zbytečný experiment přichází na filmová plátna

Deníky Bohemia - 25.11.2002

Nový celovečerní film režiséra a scenáristy Petra Marka Láska shora je dalším nízkorozpočtovým dílem, které zkouší trpělivost a přizpůsobivost současného diváka. Po reportážně laděných Hrách prachu je zde opět snímek, který byl vytvořen doslova na koleni, a který se snaží převracet zažité filmové konvence. V obou případech však značně pokulhává síla výpovědi.
Příběh Petra Marka má přitom být co nejupřímnějším zachycením jedné obyčejné lásky dvou obyčejných mladých lidí Prokopa a Magdaleny. Jejich přímé spojení s protagonisty není pouze záležitostí stejných křestních jmen (hrají je Prokop Holoubek a Magdalena Hrubá), ale také míry improvizace, která dovoluje propojení postav a herců. Totéž lze říci i o Petru Markovi, který zde nevystupuje "pouze" v roli scenáristy, režiséra, kameramana, střihače a zvukaře, ale také coby nejlepší kamarád ústředního páru. Svůj "herecký" výkon však vystihne hned první věta z jeho úst: "Proboha, já jsem tak prkenej!" A totéž se dá říct i o ději, zápletce a formě celého filmu.
Jenom málokdo může Markovi vytknout odvahu, s jakou se, vybaven pouze ruční kamerou, do projektu vrhnul. Samotná odvaha však diváky do kin nenaláká, a tak se jeho Láska shora jeví jako další nadbytečný výkřik české produkce. Příběh je záměrně tou nejjednoduší ukázkou lidských citů a emocí, které se nederou na povrch pouze díky mladému páru, ale také prostřednictvím "poetických" záběrů na přírodu či detaily místa děje.
Vznikla tak nesourodá "hudba obrazu", která neodradí od odchodu z kina jenom skutečně trpělivého diváka. Výkony představitelů sice nejsou vyloženě křečovité, o jejich podmanivosti a originalitě však nemůže být řeč. Nejrušivěji potom působí komentář Petra Marka, který si svou polopatickou dovysvětlovací formou chvílemi nezadá ani s "šíleným" Waterloo po česku.
Jenom výjimečně vytryskne z této šedivé nudnosti zamýšlená paralela k způsobům mezilidské komunikaci a fungování společnosti. Čekat na tyto světlejší okamžiky však vyžAduje téměř nadlidské úsilí.

JAKUB LEDERER