LÁSKA SHORA – film, který se vzpírá snad úplně všemu

Martin Dušek, Premiere, listopad 2002

Sofistikovaný a zároveň pošahaný film, jaký jste v kině ještě neviděli. A jen tak zase neuvidíte.

Zavedený a oblíbený systém hvězdičkování občas narazí na film, který se mu zcela vzpírá. Jak chcete grafickým symbolem ocejchovat film, jako je Láska shora, původně „amatérského“ filmaře z Hranic na Moravě Petra Marka? Jak byste mohli zhodnotit herecké výkony hlavních protagonistů Prokopa Holoubka a Magdaleny Hrubé, když ti dva vůbec nehrají a na plátně přítomný režisér se rozpačitě chichotá, křečovitě se snaže nedívat do objektivu? Jak lze hodnotit úroveň kamery, když se točilo na starobylou bolexku bez elektrického pohonu, jejíž natahovací mechanismus umožňoval maximální délku záběru osmadvacet vteřin? Jak chcete s ostatními srovnávat film, ve kterém je možné, aby se vypravěč posmíval svým hrdinům, a dokonce si dělal legraci ze skvrny na obraze. (Nečistota na objektivu byla zřejmě způsobena tím, že si kameru podávalo během tříletého natáčení celkem šest lidí!) Jak se na stránkách Premiere vyrovnat s příběhem „hravého a vtipného putování Prokopa a Magdaleny za zatměním slunce“, které odporuje scénáristickým pravidlům a zaběhaným schématům?
V kině jste nikdy nic takového neviděli. Ve snu možná. Láska shora je sofistikovaná i pošahaná, nápaditá, hravá a sympaticky infantilní, poetická i realistická a vy ji musíte přijmout se stejně otevřenou myslí, jako ji režisér a spol. s láskou natočili. Pokud to nezvládnete, odejdete z kina naštvaní, budete mít pocit, že si z vás někdo celou dobu dělal legraci, že vás režisér vodil za nos. Pokud na hru přistoupíte, bude pro vás tenhle divný film zážitkem shora.
Co tedy s prokletými hvězdičkami? Pro mě je to film „pětihvězdičkový“, ale bojím se, že existují diváci, kteří v kině uvidí jen technicky nedokonalý, nesmyslný slepenec. Jejich chyba.

ORTEL: Popsat film jednou větou? Někdy to nejde.
DOPORUČUJEME: hlavám otevřeným, srdcím pozitivně naladěným

Martin Dušek