LÁSKA  (1996)
LÁSKA (1997)

KONEC TOTALITY

Mám radost že se vítr
Zase obrací
Že slunce našlo cestu
Dírou v oblacích

Obvyklý chorovod
Mých přání začíná
A vybírá si věty slova
Saze z komína

Lepím své příhody
Jak draka na podzim
A kvůli lásce se
Se vším tím opozdím

Je mi už jedno
Ledacos co bylo křeč
Mám v hlavě klid a prázdno
Jenom ty mi neuteč

Jsem strašně rád když vím
Že život ladí s nadějí
Když lezou lidi na slunko
Než pod zem raději

Nic není ani černé
Ani růžové
Zlé věci mám rád
Jsou dobrý základ pro dobré

Jsem pod klidem když teď cítím
Že jsem svobodný
Když nemusím odjet
Na dva roky do vojny

Že nemusím poslouchat
Zelené šulany
Jsem strašně rád že nemusím Vstoupit do strany


MENSA

Na krku se svou obludou tě vítám
Na svém krku s obludou ti svítá
A vysílá

To tebe puma přebírá
A v jeho ústech cítí mráz
A nezírá

Na chytré lidi spoléhám
Na chytré lidi spoléhám
Mám nový šál


PŮLNOC VERSUS POLEDNE

Tak pozor to všechno je párek v nás
A obal z něj dělá banán krás
To všechno už věděl inženýr
A nad obalem zvítězil

Tak honem jez honem stydne plát
Můžeš ho taky darovat
Někdo to jistě plánoval
Matka s dcerou žebrají dál

Inženýr je symbolem
Pro chlapa s bystrým rozumem
Párek je trapnost a banán klam
Kterým se vždy rád obelhám

Návaznost na sýr je konkrétní
Pokrytec párek v tobě sní
A sní tě zevnitř i s tvou ctí
Když neprokousneš tajemství

Říkej ano ano nebo ne
Asi je slovo nejasné
Ano ano nebo ne
Půlnoc versus poledne


NESMÍM BÝT SÁM

Nesmím být sám
Co mám říkat?


UPÍR

Upír jde dál

A nevím jestli se podaří
Neříkat "Neštěstí!"
Když se jen nekoná
To co chci já

Tuším že vyslyšíš
Mou prosbu legrační
Jen hlavně nezačni
Být samotná

Upír je vše co sílu polyká
Co bere chuť a kazí nás
Kdo se mu poddá kleje naříká
Ten pod sebou si láme vaz

A nejvíc ze všeho mám strach
Že všechno skončí tam
Kde naposledy jsem
Nechal sebe sám

A nevím jestli chci
Ty věci ostatní
Člověk je podstatný
Však neurčující

Upír mě za den žere tolikrát
Že ne vždy se mu postavím
Upír má nárok někdy nevyhrát
I tak se hodně proslaví

Teď už víš jak se těžko soustředím
Abych žil nepoznamenán
Hloupým a malicherným prostředím
Víš proč jsem nejraději sám


NAZDAR JÍDLO! AHOJ PITÍ!

Život nemusí být nutně nuda - pláž
Jde jen o to co s ním uděláš
Nazdar jídlo ahoj pití
Slunko vyšlo a hrozně svítí
Zpěváci radostí křičí
Hudba vyšla na nosičích
Buďte nazí všechno vám vychází

A nad obzorem leze mrcha
Noční měsíc a hvězdná sprcha
Nech se zalít jako kytka
Jako psíci čurající na vodítkách
Jako lidi venku v noci
Jako cvoci jako cvoci
Buďte šťastní budete krásní

Heslem vlády nad svým žitím
Jsou dvě slova myslím cítím
Když myslím počty a cítím nosem
Znamená že nevím kdo jsem
Však myslím hlavou a cítím srdcem
Neříkám běž ale pojď sem
Zařvi zpěvem že jedem!


ZA TROCHU KRVE

Za trochu krve básník
Pohrdnul by světem
Za malou tečku nad okem
Se střílí z pušek

Před výhní skořic chce
Být zase batoletem
A velké sny se často
Větru ztrácejí

Jen venku zuří déšť
A uvnitř voda studí
Jsme víc než chytří
Z toho pláče oblaků

Možná jí řenu miluju tě
Až mě znudí
Když v tichu ztratím
Odvahu

Pro krásu oblohy
Se utápí čas v mlhách
Proč se tak ženou mraky
Po nebi?

A barvy nekonečně krásné
Hrají v duhách
Abych se pro tebe
Snad taky utopil?

Za stromy číhají
Na převtělení duší
Pod rukama jim ubíhá den (zatracenej čas)

Vyhodil jsem z okna
Všechny drobné jak se sluší
Teď jsem a vidím že jsem
Sám

Sám vím že nemusí vždy
Krev padat z okapů
A vidím dobře skvrny
Na šatech svých známých

Mám dneska chuť se vzepřít
Nebo jen tak napůl
Abych se ti nemusel
Podívat do očí


NA KOMÍNĚ

A teď babo raď
hlasem tlusťocha!

V několikeré podobě
Na stopě romantického zvuku
sevřu ruce???.....???
a ten obtočí můj trup
A je brněním

???


DOBRODRUŽSTVÍ II
A vím že zase miluji
A kdo mě zítra vzbudí
Nestává se často
Že by člověk naletěl

A co když aspoň sobě
A nebo jen těm druhým
Co když ztráví vkleče
Více nocí než by chtěl

Je tady příznak lásky
Kdo by ho tu hledal
Mám pocit že mi někdo
Nohy podrazil

Ten život neztrácí čas
Jenom slibuje dál
Nad sebou mám paměť
A tu rád bych zahodil

Setkává se kousek duše tvé
S tím kouskem sebe
Ve kterém mi tančíš
Dávno krásnější než jsi

Plápoláš mi záříš jako oheň Praskáš dřevem
Jakou mám chuť najednou
Tě strhnout za vlasy

Medem voní pomsta
Na nevinném kousku světa
Jsem blázen jestli si
Tu šanci nechám vzít

Rozpaky pokládám pak ruce
A pak létám
Fackuju obraz sebe
Jak se v tobě zhlíd'

Je třetí povinnost
A s ní to všechno končí
První a druhá byly
Podmíněné něhou

Přichází rozum
Slovo snímá pásku z očí
A tři začínají
Zápasit mezi sebou

Styděl jsem se za svůj
Další krok a už je daný
Neznamená to však
Že v těch stopách musím jít

Naopak našel jsem
To první na své dlani
Zdá se že konečně
Mám v hlavě co chci mít

Ale netrvá dlouho
Zas v noci tajně klečím
Před tváří zrcadla
Co vrhá na mě stín

Jen tak se rozmáchnout
A hodit po něm něčím
Vím že se projednou
Zas s kdečím spokojím

Stává se setkání
Kdy rozzáří se stěny
A je i takové
Po kterém mrazí dech

Častěj se schovávám
A dělám že jsem němý
Než bych měl něco nové
Vláčet na zádech

Slíbím že probudím v sobě sebe
Cítím že s tebou na to mám
Bojím se že dotyk duší zebe
Vidím že už rozkvétám


LŽIČKY

Lžičky jsou-li malé lži
Nepravdičky v talíři
Mohou se skládat
V příbor beznaděje

Jím do pusy se nestrefíš
Jen teoreticky to víš
Tak chytračíš jen
Protože to nesnadné je

Na druhé straně přesný zásah
Do černé a ústní zápach
Důvěrně ti hlavu
Na klín položí

A oddychuješ spokojen
Že můžeš zas otevřít všem
A nejenom těm
Kteří si to zaslouží

Ahoj nepravda odjíždí
Leze na mě čerstvý vzduch
A aspirin na nemoc malých lží
Připomenul film Chán Asparuch


A SKAUT

A skaut je skaut

Je-li jedna jediná
Pak je to ta pak je to ona
Je-li jedna hodina
Pak nabitá právě se koná

Je-li pravda pravdivá
Zkusím ji jíst co ve mě zplodí
Jsi-li trochu lechtivá
Mám deset míst z kterých tě shodím

A skaut je skaut


ROHY

A nestačím se divit
A už se divit znovu
A neudivit vše
Jen udržet si pozornost

A svět je vždycky rychlejší
A nevydrží čekat
My nemáme co ztratit
Když nic nemáme

A lidi jsou i hloupí
Jen se rozhlédnout
Na čem to všechno
Stojí a drží

A často lezem dolů
S pocitem stoupajících
A jídla bude dost
I pro mé děti

A možná že ty jejich
Už upečou se na slunci
A nebo umřou
Jen tak normálně

A každopádně vidím
Že se fakt nic nedozvím
Jak najít jistotu
Pro sebe a pro nás

Ta věc mě sežere
Když nebudu hodný
Na hlavě vyrostou mi
Rohy

A lidi jsou i hloupí
Ale to už jsem říkal...
Na na na na ...